Čím jednodušší, tím lepší

Již několik let v pozici kreativního ředitele narážím na stejný problém, který Ken Segall popisuje a tím není nic jiného než to, jak řada velkých i menších společností dusí tvůrčí nápady kreativních agentur nebo je ani nenechá promluvit přes nekončící porady, chybějící vnitřní pravidla a neprostupné formality, konče nekompetentním obsazením na klíčových marketingových pozicích. Mnohdy ty zdlouhavé rozhodovací procesy mají za výsledek neskutečné paskvily, pokud se nový nápad vůbec zrealizuje. Je to dané tím, že při rozhodování o navrženém konceptu rozhodují manažeři tak, aby s výsledkem byli spokojeni hlavně oni, ale zapomíná se na to podstatné, komu je výsledek dané kreativy určen a jaké jsou hlavní cíle tohoto "snažení"! Dokáži pochopit diktaturu vlastníka společnosti, který svou firmu vybudoval od "píky" a vnímá ji jako své vlastní dítě, dokud to ale není spíš jako ta opičí láska.

Líbí se mi ta představa a víceméně sám tak celý svůj profesní život postupuji, že se více řídím selským rozume a intuicí, takový postoj je ale podložený zkušeností a desítkami projektů ať už úspěšných nebo i těch neúspěšných, pokud jsem se z nich dokázal poučit. Tedy stejný postup u klíčových osob na straně klienta může být výhodný, ale také vedoucí do slepé uličky, právě díky přílišné subjektivitě, malým zkušenostem z praxe, ale i tím že chybí dostatečná představa o vlastním očekávání.

Velmi se mi líbí model malých tvůrčích skupin, jejichž součástí jsou pouze lidé, kteří mají k danému tématu co řící, ostatně to je způsob jak se snažíme pracovat i u nás v Insidea, vždy postupovat efektivně k času a jednoduše. Tedy ne vždy se to daří a někdy je složení tvůčího týmu až příliš "jednoduché". :-) Co je ale nutné zavést, je interakce klienta - klíčové osoby již v prvotní kreativní fázi a ne až na jejím konci za účelem rozhodnutí. Ovšem jak to ideálně nastavit, aby tato interakce byla neformální, tvůrčí a klient ji chtěl absolvovat? Má aktuální zkušenost je, že klient nechce vést debaty, hledat podstatu svého problému, neboť považuje tento úkol za váš, ale dokud nebude váš úkol popsán a definován, je těžké ho splnit a naplnit tak, aby byl klient spokojen a bylo dosaženo požadovaných cílů, podle mého názoru, to dnes bez klientova intenzivního zapojení nejde a bez ní nedojde k žádné zásadní inovaci. Asi budu zřejmě jako ten Don Chichot a budu to zkoušet stále dál, bojovat s nekompetentností, neznalostí, chutí jít neprošlapanými cestami a rozumě riskovat, ale je to skutečně nutné??

Jak správně Ken Segall řekl, je dnes již velmi málo firem či značek, které mají jednoduchá řešení jako Apple, jmenovitě za mě např. Nike, ale kdo další, a ptám se proč to nejde? Jsme všichni zalezlí ve svých "ulitách", bojíme se o svá "korýtka", o to nic co máme, co můžeme ztratit tím, že opustíme komfort jistoty průměru a osvědčených postupů? A co je na tom nejhorší, jsou k tomu nuceni i ti, kteří mají potenciál a schopnosti to dělat skutečně jinak. Řada lidí již pochopila, že jinak než cestou vlastních projektů není možné aplikovat svoje kreativní nápady a myšlenky, tak jak to např. u nás dělá Festka, výrobce špičkových kol na zakázku a dělají to sakra dobře, až jim závidím. Ale ... 

Ptám se pak, kdo bude ve finále poskytovat kreativní služby, lidé co budou prodlouženou rukou manažerů, kteří si ve svých Powerpointech a Excelech budou tvořit "kreativní" nápady a vizuály?

Uvidíme ....